Úrazy na chodnících
Novela zákona o pozemních komunikacích ( tzv. chodníkový zákon) přenesla odpovědnost za případné úrazy na chodníku na jejich majitele, ve většině případů tedy na obce. Podle nové úpravy je povinností vlastníka chodníku zajistit jeho schůdnost. Této povinnosti se nelze „zbavit“ umístěním upozorňujících značek. K rozmístění značek má docházet teprve, když není vlastník chodníku schopen již vzniklou závadu odstranit, a u méně významných chodníků, kde se odstraňování sněhu a náledí dle vydaného nařízení obce vůbec neprovádí.
V případě, že na neuklizených chodnících dojde k úrazu nebo i k jiné škodě, je potřeba se obrátit na vlastníka chodníku, který je odpovědný za porušení zákonem mu uložené povinnosti. V takovém případě lze po něm požadovat jako náhradu za škodu na věcech hrazení skutečné škody a ušlého zisku. V případě vzniku škody na zdraví lze požadovat hrazení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, dále ztrátu na výdělku, příp. ztrátu na důchodu, bolestné a ztížení společenského uplatnění.
Ze stávajících zkušeností vyplývá, že se vlastníci brání výše uvedené plnění poškozeným osobám poskytovat, byť se jedná o zákonný nárok. K jednání o náhradě vzniklé škody je třeba se poradit, či nechat zastoupit osobou znalou práva, a mít na paměti, že mnohdy je nutno se svých zákonných práv domáhat i žalobou u soudu. V takových případech je právní pomoc profesionála již jistě nezbytná.
leden 2010
Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení představuje další možné a účinné řešení sporů namísto zdlouhavých procedur před státními soudy, proto je tato forma s oblibou využívána také v mezinárodním obchodě. Přináší s sebou totiž mnoho zásadních výhod, z nichž asi nejdůležitějšímu jsou tyto:
1. Rozhodčí řízení probíhá neveřejně, což umožňuje zachovat informace v řízení uvedené pouze „na poli“ rozhodčího soudu (např. obchodní tajemství apod.).
2. Další nespornou výhodou je rychlost řízení, kdy lze vydat rozhodčí nález, který je konečný a nepřezkoumatelný soudem státním, do dvou měsíců od zahájení sporu rozhodčí žalobou. V návaznosti na tuto skutečnost vyplývá pro ty, kteří se rozhodnou jít cestou rozhodčího řízení další klad, a to zpravidla nižší finanční nákladnost, neboť zdlouhavé soudní procesy, které nemají konce, často znamenají pro účastníky velkou finanční zátěž v podobě nákladů řízení.
3. Za povšimnutí jistě stojí i jakási flexibilita celého řízení, kdy je pouze na stranách, zda chtějí pro případ sporu rozhodnout celou věc s jednáním nebo bez jednání pouze na základě jimi předložených písemností.
4. Závěrem lze již jen dodat, že výsledek rozhodčího řízení nazývaný rozhodčí nález je rozhodnutím konečným a jsou mu připsány stejné účinky jako pravomocnému rozsudku soudu státního. Dá se tedy bez problémů využít jako tzv. právní titul pro případnou exekuci či výkon rozhodnutí.
květen 2010
Advokátní kancelář JUDr. Ing. Jiří ŠPELDA - kompletní právní servis